21.září si každoročně připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Jedná se o závažné neurodegenerativní onemocnění, které narušuje mozkovou strukturu a způsobuje poškození paměti. Následně se přidávají také poruchy ostatních intelektuálních a fyzických schopností. Toto onemocnění je typicky spjaté s vyšším věkem, a tak spolu se stárnoucí populací počet postižených celosvětově rychle narůstá. Hledání účinné terapie je proto jedním z naléhavých témat.

Patogeneze Alzheimerovy choroby (AD) zatím není úplně jasná, avšak je známo, že její rozvoj souvisí s komplexem genetických predispozic a změn na molekulární a buněčné úrovni. U lidí postižených AD se v mozku tvoří amyloidové plaky, ložiska proteinu beta-amyloidu. Přítomnost amyloidových plaků v blízkosti neuronů vede k jejich poškození. V patogenezi AD hraje roli nejen poškození neuronů, ale i podpůrných buněk, jako jsou mikroglie.

Mikroglie jsou malé buňky vyskytující se v nervové tkáni, které se účastní imunitních procesů v nervové soustavě. Vznikají z hematopoetických kmenových buněk v kostní dřeni. Jejich funkcí je bojovat proti infekcím a odstraňovat poškozené neurony, gliové buňky a jiné odpadní molekuly z mezibuněčného prostoru. Amyloidové plaky, usazující se v mozku pacientů s AD, však nejsou schopny odstraňovat ani plně funkční mikroglie. Dokážou je však obklopit, a tím bránit jejich šíření. Pokud mikroglie fungují chybně, nedokážou tyto procesy zabezpečit. Nefunkční mikroglie jsou proto jedním z faktorů zodpovědných za rozvoj AD.

U nefunkčních mikroglií pacientů s AD byla zjištěna porucha na úrovni proteinu Trem2. Jedná se o membránový receptor, který reaguje na přítomnost amyloidových plaků a následně spouští imunitní reakci. Ta vede k obklopení amyloidového plaku mikrogliemi.

Nedávno byla publikovaná studie, ve které vědci na myším modelu AD testovali možnost náhrady nefunkčních mikroglií s využitím hematopoetických kmenových buněk. Prostřednictvím transplantace kostní dřeně myším postiženým AD dodali nové hematopoetické kmenové buňky, ze kterých vznikly funkční mikroglie. Bylo potvrzeno, že nově vzniklé mikroglie obsahovaly funkční protein Trem2. V mozku postupně vytvořily většinu a při kontaktu s amyloidovými plaky spouštěly imunitní reakci a úspěšně bránily jejich rozrůstání.

Hlavní překážkou v klinické aplikaci tohoto postupu je, že transplantace kostní dřeně je náročná procedura s vedlejšími účinky. Z tohoto důvodu je její vhodnost pro pacienty s chronickým onemocněním typu AD diskutabilní.

Mgr. Lenka Gmiterková

11.9.2023

Zdroj:

Yoo Y, Neumayer G, Shibuya Y, Mader MM, Wernig M. (2023): A cell therapy approach to restore microglial Trem2 function in a mouse model of Alzheimer’s disease. Cell Stem Cell, 30, 8.