Mění Alzheimerova choroba imunitní buňky?
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění spojené se stárnutím. Po desetiletí se výzkum této nemoci soustředil přímo na poškozené neurony. Nový výzkum ukazuje, že roli hrají navíc imunitní buňky vrozené imunity a podle nejnovějšího výzkumu i buňky získané imunity.
V krvi lidí, u kterých byla diagnostikována Alzheimerova choroba nebo mírné kognitivní poruchy, které jsou předstupněm Alzheimerovy choroby, byl detekován zvýšený počet jednoho typu cytotoxických T-lymfocytů. Zvýšené množství těchto T-lymfocytů zároveň korelovalo s mírou narušení kognitivních schopností. Jde o imunitní buňky, které jsou součástí získané imunity, jejichž úloha spočívá v ničení infikovaných nebo poškozených buněk. Předpokládá se, že se tyto imunitní buňky mohou podílet na poškozování neuronů uvolňováním zánětlivých molekul a molekul vyvolávajících buněčnou smrt, které jsou za normálních okolností zaměřené proti infikovaným buňkám. Stejný typ lymfocytů byl ve zvýšeném množství potvrzen i v mozkomíšním moku pacientů.
Dalším cílem vědců bylo zjistit, zda se změněné složení imunitních buněk v krvi pacientů dá použít k diagnóze Alzheimerovy choroby. Nově vytvořený algoritmus vyhodnocující počet imunitních buněk odlišil pacienty s Alzheimerovou chorobou od zdravých lidí s 80% přesností. Tuto techniku lze využít pro zpřesnění diagnostických testů z krve, které určí už rané stadium Alzheimerovy choroby.
Výzkum zahrnoval i pitvy mozků lidí s Alzheimerovou chorobou. V místech degenerace mozkové tkáně byl nalezen zvýšený počet výše popsaných T-lymfocytů a dalších imunitních buněk. Je možné, že T-lymfocyty poškozují nervovou tkáň nejen vypouštěním zánětlivých molekul, ale i přímou interakcí s neurony.
Každý nově vzniklý (naivní) T-lymfocyt má unikátní T-buněčný receptor, povrchovou molekulu, která rozpoznává unikátní antigen, cizorodou částici. Pokud se T-lymfocyt potká s odpovídajícím antigenem, tak se naklonuje. Zvýšení počtu T-lymfocytů konkrétního typu pak odpovídá prodělané nebo probíhající imunitní reakci. Vědci analyzovali sekvence T-buněčných receptorů, aby zjistili, na co vlastně T-buňky poškozující neurony původně reagují. Ukázalo se, že receptory nebezpečných lymfocytů na sebe vážou antigeny herpes virů a viru Epstein-Barrové. Mechanismus vlivu virů na Alzheimerovu chorobu nebyl dosud popsán ani navržen.
Nová studie potvrzuje význam imunitního systému u Alzheimerovy choroby a pravděpodobně i dalších neurodegenerativních onemocnění. Navíc se ukazuje, že částí mechanismu může být i nepřiměřená rekce na infekci některými viry. Otevírá se tak nový směr výzkumu, který možná povede k lepšímu pochopení Alzheimerovy choroby.
Heneka MT. An immune-cell signature marks the brain in Alzheimer´s disease. Nature 2020; 577: 322-323. doi: 10.1038/d41586-019-03892-8