Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění spojené se stárnutím. Po desetiletí se výzkum této nemoci soustředil přímo na poškozené neurony. Nový výzkum ukazuje, že roli hrají navíc imunitní buňky vrozené imunity a podle nejnovějšího výzkumu i buňky získané imunity.

V krvi lidí, u kterých byla diagnostikována Alzheimerova choroba nebo mírné kognitivní poruchy, které jsou předstupněm Alzheimerovy choroby, byl detekován zvýšený počet jednoho typu cytotoxických T-lymfocytů. Zvýšené množství těchto T-lymfocytů zároveň korelovalo s mírou narušení kognitivních schopností. Jde o imunitní buňky, které jsou součástí získané imunity, jejichž úloha spočívá v ničení infikovaných nebo poškozených buněk. Předpokládá se, že se tyto imunitní buňky mohou podílet na poškozování neuronů uvolňováním zánětlivých molekul a molekul vyvolávajících buněčnou smrt, které jsou za normálních okolností zaměřené proti infikovaným buňkám. Stejný typ lymfocytů byl ve zvýšeném množství potvrzen i v mozkomíšním moku pacientů.

Dalším cílem vědců bylo zjistit, zda se změněné složení imunitních buněk v krvi pacientů dá použít k diagnóze Alzheimerovy choroby. Nově vytvořený algoritmus vyhodnocující počet imunitních buněk odlišil pacienty s Alzheimerovou chorobou od zdravých lidí s 80% přesností. Tuto techniku lze využít pro zpřesnění diagnostických testů z krve, které určí už rané stadium Alzheimerovy choroby.

Výzkum zahrnoval i pitvy mozků lidí s Alzheimerovou chorobou. V místech degenerace mozkové tkáně byl nalezen zvýšený počet výše popsaných T-lymfocytů a dalších imunitních buněk. Je možné, že T-lymfocyty poškozují nervovou tkáň nejen vypouštěním zánětlivých molekul, ale i přímou interakcí s neurony.

Každý nově vzniklý (naivní) T-lymfocyt má unikátní T-buněčný receptor, povrchovou molekulu, která rozpoznává unikátní antigen, cizorodou částici. Pokud se T-lymfocyt potká s odpovídajícím antigenem, tak se naklonuje. Zvýšení počtu T-lymfocytů konkrétního typu pak odpovídá prodělané nebo probíhající imunitní reakci. Vědci analyzovali sekvence T-buněčných receptorů, aby zjistili, na co vlastně T-buňky poškozující neurony původně reagují. Ukázalo se, že receptory nebezpečných lymfocytů na sebe vážou antigeny herpes virů a viru Epstein-Barrové. Mechanismus vlivu virů na Alzheimerovu chorobu nebyl dosud popsán ani navržen.

Nová studie potvrzuje význam imunitního systému u Alzheimerovy choroby a pravděpodobně i dalších neurodegenerativních onemocnění. Navíc se ukazuje, že částí mechanismu může být i nepřiměřená rekce na infekci některými viry. Otevírá se tak nový směr výzkumu, který možná povede k lepšímu pochopení Alzheimerovy choroby.

Heneka MT. An immune-cell signature marks the brain in Alzheimer´s disease. Nature 2020; 577: 322-323. doi: 10.1038/d41586-019-03892-8