Včasné testování osob na průkaz viru SARS-CoV-2 s použitím ověřených metod a přesných postupů je základní strategií boje s onemocněním COVID-19. Cílem testování je detekce a izolace pozitivních jedinců, která zabrání dalšímu šíření viru v populaci. Součástí této strategie je i monitoring epidemiologické situace na území jednotlivých regionů i států po celém světě.

Doposud se pro testování onemocnění COVID-19 nejvíce využívá metody reverzní transkripce a polymerázové řetězové reakce v reálném čase (RT-PCR) biologických vzorků získaných nasofaryngeálním stěrem. Metoda RT-PCR je založena na detekci virové ribonukleové kyseliny (RNA) a vyznačuje se vysokou senzitivitou i specificitou. Vyžaduje patřičné laboratorní vybavení nezbytné pro extrakci virové RNA z odebraného vzorku a amplifikaci genů či jejich částí specifických pro nový koronavirus. Provedení testu metodou RT-PCR je časově náročnější (trvá obvykle několik hodin), dobu zpracování navíc prodlužuje přeprava vzorků do laboratoří, jejichž kapacity včetně kvalifikovaného personálu jsou omezené. Celosvětový nárůst případů COVID-19 na podzim roku 2020 dramaticky zvýšil poptávku po diagnostických testech. Potřeba analýzy velkého množství vzorků a přetížení laboratoří následované prodloužením termínů dodání výsledků vedly k zavedení antigenních testů jako doplňku k testům RT-PCR.

Antigenní testy rovněž patří mezi testy přímého průkazu viru, tedy slouží k přímé identifikaci mikroorganismu v odebraném vzorku. Na rozdíl od testu RT-PCR však nedetekují virovou RNA, ale specifickou proteinovou strukturu viru, tzv. antigen. V porovnání s RT-PCR testy jsou antigenní testy méně citlivé. Tuto nevýhodu však vyvažuje možnost rychlého získání výsledku (do 15–30 min po odběru vzorku), jednoduchost provedení testu bez nutnosti laboratorního vybavení (jednorázová testovací sada), a dále i nízká cena.

Kromě zmíněné nižší citlivosti se však s antigenními testy pojí i některé další nevýhody. Je třeba připomenout, že doposud není validovaný jednotný postup pro klinický odběr nasofaryngeálních vzorků. Rozdíly v provedení odběru jsou patrné například i z televizních záběrů z různých odběrových center po celém světě. Přitom, jak uvádějí samotní výrobci, správný postup při odběru vzorku je klíčovým prvkem celého testovacího procesu ovlivňujícím vyhodnocení testu. Na rozdíl od testu RT-PCR není u antigenních testů zavedený kontrolní mechanismus pro potvrzení správně odebraného vzorku.

V současné době je na světovém trhu velké množství výrobců antigenních testů. Iniciativa WHO FIND (Foundation for Innovative New Diagnostics) poskytuje přehled testů pro detekci SARS-CoV-2, které již byly uvedeny na trh nebo jsou ve vývoji. Výsledky nezávislých studií nadále ukazují velmi heterogenní výsledky senzitivity a specificity antigenních testů ve srovnání s testy RT-PCR.

Výrobci antigenních testů deklarují hodnoty senzitivity a specificity těchto testů. Senzitivita testu vyjádřená v procentech udává výši pravděpodobnosti, že výsledek testu bude pozitivní v případě, kdy je testovaná osoba skutečně nemocná (záchyt infikované osoby). Specificita testu je procentuálně vyjádřená pravděpodobnost negativního výsledku testu, pokud je testovaná osoba zdravá (rozpoznání zdravého jedince). Tyto hodnoty bývají před uvedením testů na trh ověřovány a validovány nezávislou třetí stranou. Vzhledem k naléhavé potřebě však byla většina antigenních testů schválena ve zrychleném procesu, kdy uvedené parametry testu deklaruje pouze výrobce.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) provedlo několik analýz klinického hodnocení výkonu komerčních antigenních testů na detekci SARS-CoV-2. Nezávislá hodnocení probíhala v několika zemích, převážně u symptomatických jedinců. Výsledky jsou následující: senzitivita testů se pohybovala mezi 29–93,9 % a specifita testů mezi 80,2–100 %. Podstatné rozdíly lze částečně vysvětlit různou fází onemocnění osob v čase testování, zároveň však odrážejí i nejednotnou kvalitu testů různých výrobců.

Z výše uvedených důvodů ECDC doporučuje, aby členské státy EU provedly vlastní nezávislé validace antigenních testů před jejich zavedením do klinické praxe. Výběr vhodných testů je ponechán na jednotlivých státech jako součást jejich národní kompetence pro organizaci a poskytování zdravotnických služeb a lékařské péče.

Některé státy EU, Velká Británie a Austrálie zveřejnily na stránkách svých ministerstev zdravotnictví výsledky vlastních hodnocení různých antigenních testů včetně doporučení pro jejich použití v klinické praxi.

V České republice mohou být na základě opatření vydaného Ministerstvem zdravotnictví ČR používány pouze testy s CE-IVD certifikací s minimální senzitivitou 90 % a minimální specifitou 97 %. Rovněž bylo provedeno několik studií porovnávajících tyto parametry u vybraných antigenních testů¹. Bylo konstatováno, že u různých výrobců se hodnoty senzitivity i specificity liší, a je proto nutné používat testy s vyhovujícími parametry. Bohužel, výsledky většiny českých studií neobsahují názvy výrobců, jejichž produkty byly ověřovány.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) uvádí, že antigenní testy mohou za určitých okolností nejcitlivější metodiku RT-PCR nahradit. V regionech s vysokou prevalencí onemocnění COVID-19 lze jejich pomocí vyhledat jedince s vysokým přenosovým potenciálem, což může přispět k menšímu tlaku na kapacitu laboratoří a zdravotnických zařízení. V takové chvíli může být riziko falešně negativních výsledků vyváženo možností provedení velkého množství screeningových testů s rychlým výsledkem. SZÚ upozorňuje, že při interpretaci výsledku antigenního testu je potřeba zohlednit následující informace:

• práh detekce testu neumožňuje identifikovat přítomnost SARS-CoV-2 u cca 50 % jedinců bez příznaků onemocnění COVID-19, kteří ale vykazují pozitivitu metodou PCR,
• u osob s příznaky onemocnění není diagnóza COVID-19 antigenním testem stanovena cca v 25 % případů,
• negativní výsledek antigenního testu tak nevylučuje možnost, že jedinec je infekční anebo že se stane infekčním v blízkém časovém odstupu od vyšetření.

Odborná veřejnost se shoduje, že antigenní testy jsou dostatečně citlivé na detekci jedinců s vysokou virovou zátěží, tj. jedinců s nižší hodnotou prahového cyklu (Ct < 25) při RT-PCR reakci. Jedná se o osoby pre-symptomatické či těsně po projevu prvních příznaků (cca do 5 dní od nástupu klinických obtíží). Ukazuje se, že tito jedinci jsou nejvíce infekční, a tudíž jejich včasná diagnostika a izolace může významně snížit rychlost šíření infekce. Pravidelné opakování antigenních testů v intervalu optimálně každých 5 dní zvyšuje šanci zachycení infekce COVID-19 u konkrétního člověka. Antigenní testy jsou primárně vhodné pro screeningové testování populace (nejen na úrovni států či regionů, ale např. i na úrovni firem) ve snaze odhalit vysoce infekční jedince.

Zlatým standardem pro detekci viru SARS-CoV-2 nadále zůstává metoda RT-PCR, která dokáže úspěšně detekovat virus i u vzorků s nízkou virovou zátěží. U pozitivních výsledků RT-PCR by měly být brány v úvahu i kvantitativní údaje (hodnoty prahového cyklu Ct), ze kterých lze získat představu o množství virových částic ve vzorku a potenciální infekčnosti jedince. Jedná se o data, která mají automaticky k dispozici všechny testující laboratoře. Tuto strategii začíná praktikovat např. Island kvůli predikci přenosu a průběhu onemocnění.

Základním předpokladem kvalitní diagnostiky je standardizace preanalytické i analytické fáze laboratorního vyšetření, tedy sjednocení postupů – počínaje odběrem biologického vzorku, přes výběr vhodného testu, až po samotnou analýzu a interpretaci výsledků.

České studie zaměřené na hodnocení parametrů vybraných antigenních testů

• Ústav lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s FN Motol (https://www.fnmotol.cz/_sys_/FileStorage/download/3/2854/priloha_vysledky-srovnavaci-studie-antigen-vs-pcr.pdf)
• Zdravotnický holding AKESO – odběrová místa Nemocnice Hořovice, Rehabilitační nemocnice Beroun (https://www.nemocnice-beroun.cz/novinky/studie-prokazala-ze-vybrane-antigenni-testy-jsou-ucinne-a-spolehlive-1877)
• Společnost Podané ruce (https://aktualne.podaneruce.cz/studie-testovani/)
• Nemocnice Karviná – Ráj ve spolupráci se SZÚ Ostrava (https://zuova.cz/Content/files/novinky/20201201-vysledky-studie-antigennich-testu.pdf)

 

ECDC (2020). Options for the use of rapid antigen tests for COVID-19 in the EU/EEA and the UK. https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/options-use-rapid-antigen-tests-covid-19-eueea-and-uk

US Centers for Disease Control and Prevention (CDC) (2020). Interim Guidance for Rapid Antigen Testing for SARS-CoV-2. Atlanta: CDC. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/lab/resources/antigen-tests-guidelines.html

SARS-CoV-2 diagnostic pipeline (2020). In: FIND. Geneva: Foundation for Innovative New Diagnostics. https://www.finddx.org/covid-19/pipeline

Corman VM, Haage VC, Bleicker T, Schmidt ML, Mühlemann B, Zuchowski M, Lei WKJ, Tscheak P, Möncke-Buchner E, Müller MA, Krumbholz A, Drexler JF, Drosten C (2020). Comparison of seven commercial SARS-CoV-2 rapid Point-of-Care Antigen tests. doi: 10.1101/2020.11.12.20230292

http://szu.cz/uploads/Epidemiologie/Coronavirus/Lab_vysetrovani/definice_testy_final.pdf

Strategie testování onemocnění COVID-19 pro sezónu respiračních onemocnění 2020/2021. Ministerstvo zdravotnictví a Rada vlády pro zdravotní rizika [online]. Praha, 29.9.2020 [cit. 2020-12-29]. https://koronavirus.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/10/Strategie-testov%C3%A1n%C3%AD-COVID-19_def_200929.pdf