• komplexní všeobecná prohlídka
• komplexní infekční screening
• komplexní imunologické testy
• komplexní alergologické testy
• rozbor hmyzu
• terapie
• imunoterapie

 

Mezi přenašeče infekčních onemocnění nepatří pouze klíšťata ale i různé druhy hmyzu. S měnícími se klimatickými podmínkami je navíc potřeba mít na paměti možnost výskytu u nás doposud jen vzácně zaznamenaných přenašečů a s nimi souvisejících infekcí.

 

AFRICKÁ KLÍŠŤOVÁ HOREČKA

Vyskytuje se v rovníkové a jižní Africe (v národních parcích a rezervacích).

Nákazu přenášejí klíšťata rodu Ambylomma sající na hlodavcích, dobytku i divokých kopytnících.  Člověka napadají již během krátkého pobytu v přírodě při prodírání se bušem, vysokou trávou a křovinami.

Klinicky jde o chřipkovité onemocnění s horečkou, bolestí hlavy a myalgiemi. Charakteristickým nálezem je větší počet eschar (strup, vřed, bolák) provázených zduřením regionálních uzlin, neboť exponované osoby bývají napadeny současně více klíšťaty. Vyrážka vzniká sotva u poloviny nemocných a je makulopapulózní nebo drobně vezikulózní. Asi u třetiny nemocných se na sliznici ústní dutiny naleznou drobné vřídky.

 

ANTRAX (Sněť slezinná)

Onemocnění způsobované bakterií Bacillus anthracis.

Je vysoce infekční a přenáší se alimentární cestou, kůží přes oděrky nebo skrze dýchací soustavu. Choroba se v souvislosti se způsobem vstupu jejího původce do organismu může rozvinout ve tři možné varianty:

Plicní anthrax se vyznačuje vysokou úmrtností. Příznaky se podobají nejdříve silné chřipce, pak silnému zápalu plic. Vyžaduje včasnou diagnózu, léčba probíhá za pomoci silných antibiotik.

Střevní anthrax způsobuje vážnou infekci žaludku a střev. Projevuje se mj. krví ve stolici a zvratcích. I zde je potřeba pro úspěšnou léčbu včasná diagnóza a užívání antibiotik.

Kožní anthrax se projevuje svědivými místy nebo puchýři tmavší až černé barvy v místě infekce. Posléze se objevují velké, nebolestivé a nektrotické vředy. Léčba je stejná jako u předchozích případů: antibiotiky.

 

BARTONELLÓZA (Nemoc z kočičího škrábnutí)

Toto onemocnění je způsobené bakterií Bartonella henselae. Nejčastěji se objevuje po škrábnutí či kousnutí kočkou, ale je také možný přenos klíšťaty a blechami. Choroba postihuje většinou chovatele koček, osoby se sníženou imunitou, polymorbidní jedince či osoby žijící ve špatných hygienických podmínkách.

Projevuje se papulárními lézemi na infikované pokožce, uzlinovým syndromem, malátností, únavou, bolestmi hlavy, lehce zvýšenou tělesnou teplotou.

Terapie spočívá v podávání antibiotik.

 

FILARIÓZA (elefantiáza)

Onemocnění vyvolané cizopasnými červy filáriemi neboli vlasovci, převážně v subtropických oblastech. Červi se množí v mízních cévách a blokují je. Zamezení odtoku lymfy vede k výrazným otokům různých částí těla lymfedému, elefantiáze. Dochází tím k obrovskému zvětšení některých částí těla, u mužů například šourku do velikosti pytle brambor, u žen velikých prsů, obecně končetin. Pro nemoc je charakteristická dlouhá doba do propuknutí poměrně pestré klinické manifestace choroby i její protahovaný průběh.

Při diagnóze se uplatňuje průkaz mikrofilárií v krvi nebo v bioptickém materiálu. Možné je sérologické vyšetření. Léčí se pyrazinovými deriváty.

 

FILARIÓZA (LOAÓZA)

Onemocnění způsobeno vlasovcem očním, druhem hlístice, který parazituje ve spojivkovém vaku mezi spojivkou a bělmem. Je příčinou svědění oka a zánětu kůže. Způsobuje loaózu a kožní boule.

 

HOREČKA DENGUE

Akutní infekční onemocnění způsobující epidemie. Patří mezi nejčastější horečnaté tropické nemoci. Onemocnění je rozšířeno v tropické a subtropické Asii a Africe, v Austrálii, ve Střední a Jižní Americe a na některých ostrovech v Tichém oceánu a Karibiku.

Inkubační doba je 5-7 dní, projevuje se vysokou horečkou a silnými bolestmi celého těla, kloubů, svalů a hlavy. Dalším projevem mohou být zvětšující se uzliny a spalničkám podobná vyrážka.

Proti onemocnění neexistuje účinná vakcína, důležité je proto použití repelentů a dalších ochranných prostředků.

 

HOREČKA SKALISTÝCH HOR

Závažné infekční onemocnění, druh purpurové horečky vyskytující se na americkém kontinentu.

Inkubace je okolo 1 týdne a projevuje se vysokou horečkou, silným dráždivým kašlem, exantémem a četnými kožními komplikacemi.

 

CHAGASOVA CHOROBA

Tropické infekční onemocnění, které způsobuje parazit Typanosoma cruzi ve Střední a Jižní Americe, téměř výlučně ve venkovských oblastech.

Ploštice předá nákazu jen v případě, že během kousnutí vyloučí i infikované výkaly.

V místě infikace dochází k otoku. Prostoupí-li parazit do krevního řečiště, napadá srdce, mozek, játra a slezinu a dochází k akutní fázi onemocnění. Projevuje se horečkou, vyrážkou, ztrátou chuti, průjmem a zvracením, zduřenými lymfatickými uzlinami a zvětšením jater.

Nakažení mohou ale žít i několik let bez symptomů onemocnění, ale v období chronického stádia nemoci se u třetiny infikovaných rozvinou vážné zdravotní komplikace (hlavně srdeční a střevní problémy), které mohou vést ke smrti.

 

JAPONSKÁ ENCEFALITIDA

Patří mezi infekční tropické nemoci. Jde o zánětlivé onemocnění mozku. Výskyt nemoci je lokalizován v jižní a jihovýchodní Asii.

Inkubační doba je 4-16 dní. Na počátku se objeví horečky, které doprovází bolest hlavy, zvracení a často i silná bolest břicha. Onemocnění graduje poruchami řeči, rozvojem deliria, křečí, někdy i těžkých duševních poruch. Dostane-li se nákaza až do tohoto stádia, končí smrtí.

 

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA

Infekční onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány.

Poté, co virus klíšťové encefalitidy pronikne do našeho organismu, nastává inkubační doba, trvající 1-2 týdny, a která ještě nenese žádné známky onemocnění a probíhá celkem bez komplikací.

Po skončení inkubační doby nastupuje první fáze, která s sebou nese příznaky lehké chřipky. Dochází ke snížení počtu bílých krvinek. Po několika dnech tato fáze ustoupí a nastává období klidu. U některých pacientů může nemoc dokonce touto fází skončit a je možné, že dojde k úplnému uzdravení. Pokud ne, nastupuje druhá fáze, která je charakteristická vysokými horečkami, prudkými bolestmi hlavy, světloplachostí, nevolností, zvracením, ztuhnutím svalů na šíji, svalovým třesem, obrnou, poruchami spánku, paměti a koncentrace a celkovou dezorientací. Tyto příznaky jsou způsobené zasáhnutím nervové soustavy tímto virem.

V případě, že se toto infekční onemocnění včas podchytí a zahájí se odborná léčba, může dojít k úplnému uzdravení. V opačném případě může tento virus zanechat na pacientovi trvalé následky.

Nejlepší a nejúčinnější ochranou je očkování. Dále je třeba do přírody vyrážet řádně vybaveni vysokou a pevnou obuví, dlouhými nohavicemi a rukávy.

 

LEISHMANIÓZA

Onemocnění způsobené parazitickými prvoky. Přenášet jej mohou zástupci krevsajícího hmyzu, především rodu Phlebotomus a Lutzomia.

Rozšířené je celosvětově s výjimkou Austrálie a jihovýchodní Asie. V Evropě pak především v oblasti středomoří.

Infekce prvoky může vyvolat kožní nebo viscerální formu onemocnění. Kožní forma se projevuje výskytem vředů a následně kožními lézemi. Většinou dochází k vyhojení během několika měsíců. Vzácně ale může přecházet do chronické podoby. Viscerální forma postrádá kožní projevy, vyznačuje se horečkou a zvětšením sleziny. Rezervoárem pro viscerální formu ve středomoří jsou psi.

K léčbě se používá liposomální amfotericin.

 

LEPRA

Infekční onemocnění, způsobované bakterií Mycobacterium leprae, která má sklon napadat periferní nervy a jiné chladnější části těla – kůži a sliznice.

Nemoc často probíhá bez příznaků a není nijak zvlášť nakažlivá (vyjma kožní formy vytvářející vředy, která je velmi nakažlivá) a má dlouhou inkubační dobu (1-8 let). Za nepříznivých okolností může dojít k rozvinutí destruktivní formy lepry a ohrožení pacienta na životě. Lepra napadá převážně Schwannovy buňky a makrofágy v periferní nervové soustavě. Ničí lidský imunitní systém a způsobuje znetvořeniny na končetinách a na obličeji. Kůže i části končetin zůstávají bez citu. Na kůži se vytvoří léze, které vypadají jako vřed. Dochází k porušení integrity kůže. Vzhledem k tomu, že je narušeno čití, postižený necítí vysokou teplotu. Další důsledek lepry je oslepnutí nebo porucha zraku.

Je léčitelná, ale neexistuje na ni žádná vakcína.

 

LYMESKÁ BORELIÓZA

Nejčastější infekce přenášená klíšťaty v České republice. Většina nákaz probíhá asymptomaticky, klinicky manifestní případy se projeví zejména postižením kůže, kloubů, nervového systému a srdce. Projevy lymeské boreliózy se dělí do tří stádií. Dvě stadia jsou časná, pozorují se v prvních týdnech a měsících po nákaze. Třetí stadium je pozdní, probíhá měsíce až léta po infekci.

Typickým projevem LB je červená skvrna vznikající v místě přisátí klíštěte, většinou s odstupem 7-14 dní, mnohdy dosahuje značných rozměrů. Nebolí, někdy lehce svědí, kůže není horká ani nepálí. Mohou se také objevit chřipkové příznaky. Mezi projevy pozdní lymeské boreliózy kloubní postižení, bez léčby se prodlužuje a může dojít k přechodu do chronické formy kloubního zánětu.

Při léčbě se podávají antibiotika.

Nejúčinnějším způsobem prevence je předcházet přisátí klíštěte používáním repelentů a vhodných oděvů a obuvi při pobytu v přírodě. Důležitá je také prohlídka těla po návratu a včasné odstranění přisátého klíštěte.

 

MALÁRIE

Onemocnění způsobené parazitem patřícím mezi krvinkovky. Prochází složitým vývojovým cyklem, který dokončuje v těle samic komára Anopheles. Člověk mu slouží jako mezihostitel a nakazí se při sání samičky komára, kdy se přenesou infekční stadia obsažené ve slinných žlázách komára do krevního oběhu člověka.

Vyskytuje se hlavně v tropech a subtropech.

Nejvážnější je onemocnění tropickou malárií, která ohrožuje člověka na životě. Červené krvinky mají tendenci přilepovat se ke stěně cév a postupně poškozovat tímto mechanismem vnitřní orgány. Tím dochází k ucpání cévy s těžkými následky pro jimi zásobované orgány (hlavně mozek a ledviny).

Projevy malárie jsou nespecifické a dostavují se nejdříve 1 týden až 10 dní od nákazy. Patří mezi ně světloplachost, svalové bolesti, nevolnost, zvracení. Hlavním příznakem je malarický záchvat, při kterém červené krvinky naplněné parazity praskají, proto je doprovázený náhlým pocitem mrazení a třesavkou a bezprostředně poté následuje vysoká horečka. Po překonání horečky nastává mohutné pocení.

V současné době je obvykle základní léčbou podání léku chloronin, chinin sulfát či Daraprim.

Důležitá je prevence v podobě speciálního očkování na soubor tropických nemocí. Této prevenci se říká chemoprofylaxe. Užívání léků je důležité začít již před odjezdem do malarické oblasti, během pobytu a dále po návratu zpět domů. Doporučuje se spát pod moskytiérami, používat repelenty a používat insekticidy.

 

MOR

Onemocnění způsobuje bakterie Yersinia pestis. Bakterie se do organismu dostává většinou po bodnutí člověka blechou.

Onemocnění má tři formy: dýmějový mor, septický mor a plicní mor.

Vůči moru existují dvě očkovací vakcíny, které se doporučují užít osobám se zvýšeným rizikem nákazy.

Příznaky moru se projevují po bodnutí blechou během 2-6 dnů. Náhle se objeví vysoká horečka, bolesti hlavy, končetin, břicha. Bakterie se množí v mízních uzlinách, které na to reagují těžkým zánětem, při kterém se enormně zvětší. Mohou pak prasknout a vytvořit otevřené rány, ze kterých vytéká krvavá tmavá tekutina. V důsledku poruchy cévního zásobení dochází k odumření konečků prstů a ušních lalůčků, což se projeví jejich zčernáním a ztrátou citlivosti.

K vyléčení moru se podávají vysoké dávky antibiotik, zejména streptomycin.

 

NÁVRATNÁ HOREČKA (ENDEMICKÁ)

Infekční onemocnění způsobené bakterií Borrelia duttoni. Vyskytuje se v Evropě ve Španělsku, Portugalsku a Řecku, v Africe, v Asii, Americe a na Kubě. Průběh onemocnění je podobný jako u epidemického návratného tyfu, tj. náhlým vzestupem teplot, třesavkami, bolestmi hlavy a svalstva, zejména dolních končetin, komplikace se vyskytuje častěji.

 

NÁVRATNÁ HOREČKA (EPIDEMICKÁ)

Infekční onemocnění způsobené bakterií Borrelia recurrentis. Projevuje se vysokou horečkou a celkově těžkým stavem. Horečka po několika dnech náhle klesá, ale po dalších několika dnech se opakuje. U neléčené choroby proběhne takových cyklů několik. Časté jsou komplikace.

Onemocnění se léčí antibiotiky.

 

OČNÍ TRACHOM

Závažné oční onemocnění, které v nejhorším případě může skončit slepotou. K zánětu dochází v případě, že chlamydie napadnou lidské oko.

Nejčastějšími příznaky trachomu je pocit cizího tělesa v oku, hnisavý výtok z oka a oboustranný zánět. Tyto problémy propukají obvykle 5. den po nakažení.

Zánět se léčí antibiotiky.

 

Q-HOREČKA

Infekční onemocnění vyvolané Coxiella burnetti.

Onemocnění má formu plicní, chřipkovou, meningoencefalitickou či gastrointestinální. Inkubační doba trvá obvykle 3 týdny. Projevuje se horečkou přetrvávající až 3 týdny, celkovou schváceností, myalgiemi. Při plicní formě bývá kašel, bolest na hrudi či dušnost. Gastrointestinální forma je často provázena granulomatózní hepatitidou s ikterem (žloutenkou).

Z antibiotik se podávají doxycyklin, tetracyklin, erytromycin.

 

RICKETTSIOVÉ NEŠTOVICE

Onemocnění myší, vyvolané mikroorganismem Rickettsia prowazekii a přenášené na člověka roztoči.

Projevuje se zimnicí, horečkou, bolestmi svalů a vyrážkou podobnou planým neštovicím.

 

SKVRNIVKA KRYSÍ (ENDEMICKÝ TYFUS)

Ricketsióza způsobená Rickettsia mooseri a přenášená blechou morovou Xenopsylla cheopis. Průběh podobný skvrnitému tyfu, obvykle však mírnější, komplikace jsou jen vzácně.

Léčí se antibiotiky.

 

SKVRNITÝ TYFUS

Závažné infekční onemocnění způsobené parazitem Rickettsia prowazekii. Skvrnitý tyfus je přenášen vší šatní, blechou, klíštětem a krví nemocného.

Inkubační doba se pohybuje od 1 do 2 týdnů. Projevuje se horečkou, zimnicí, třesavkou, bolestmi těla a hlavně vyrážkou, která se tvoří na hrudníku a poté postupuje na končetiny, nikdy však nepostihuje obličej a dlaně. Při neléčené formě následuje kóma a smrt.

Léčba probíhá podáváním antibiotik (tetracyklin, chloramfenikol) a je možné očkování.

 

TULARÉMIE

Závažné infekční onemocnění způsobené bakterií Francisella tularensis. Člověk se obyčejně nakazí po hmyzím kousnutí. Lidské onemocnění je charakteristické fokálním vředem v místě vniknutí do organismu a zvětšením mízních uzlin. Inkubační doba trvá 3-10 dní.

Existují tři klinické formy tularémie: zevní (tularemická angína); vnitřní (střevní nebo plicní forma); generalizovaná (septická nebo tyfoidní forma).

Na všechny formy tularémie je během léčby podáván streptomycin.

 

VALTICKÁ HOREČKA

Virové onemocnění způsobené virem Ťahyňa. Vir je přenášen komáry z rodu Aedes.

Jedná se o onemocnění podobné chřipce, které se vyskytuje v létě a brzy na podzim hlavně u dětí. Je charakteristické náhlým začátkem horečky, trvající 3-5 dní, bolestí hlavy, pocitem neklidu, konjunktivitidou, faryngitidou, myalgií, dále zvracením, gastrointestinálními potížemi, nechutenstvím a příležitostně také meningitidou nebo jinými známkami postižení centrální nervové soustavy.

Lze ji léčit paralenem, odpočinkem a dostatečným přístupem tekutin.

 

ZÁPADONILSKÁ HOREČKA

Virové onemocnění, které je způsobeno flavivirem označovaným jako západonilský virus. K přenosu dochází při bodnutí infikovaným komárem rodu Culex. Virus se vyskytuje v Africe, Asii, jižní a východní Evropě, Austrálii a i v USA.

Inkubační doba je 2-6 dní. Obvykle má bezpříznakový průběh, u klinicky se projevujících infekcí začíná onemocnění náhlou horečkou, silnou bolestí hlavy, břicha, pocitem na zvracení, bolestí očí, zarudnutím spojivek, bolestí svalů, kloubů, může být přítomno i zduření lymfatických uzlin, na trupu a končetinách se často tvoří vyrážka, mohou se objevit meningeální příznaky a obrny periferních nervů. Ohroženi jsou především pacienti vyššího věku.

Proti západonilské horečce neexistuje žádná speciální léčba. K prevenci proti nákaze dopomohou repelenty proti komárům, používání moskytiér, nošení dlouhého oblečení.

 

ZÁKOPOVÁ HOREČKA (VOLYŇSKÁ HOREČKA)

Vzácné infekční onemocnění vyvolané bakterií Bartonella quintana. Přenos se děje vší šatní.

Inkubace je cca 2-4 týdny. Onemocnění je charakterizované akutně vzniklou horečkou, bolestmi hlavy, zad, nohou, prchavým exantémem. Nemoc probíhá v několika vlnách trvajících cca 5 dnů, někdy déle.

Léčba je podobná jako u ricketsióz – chloramfenikolem, tetracykliny.

 

ŽLUTÁ ZIMNICE

Je nebezpečné virové krvácivé onemocnění, patřící mezi závažná smrtelná onemocnění. Původcem je flavivirus, přenášený několika druhy komárů, z nich nejznámější je Aedes aegypti.

Doba inkubace je velmi krátká, 3-6 dní. Onemocnění se projevuje horečkou, bolestmi hlavy a zad, nevolností, zvracením a celkovou schváceností. V těžších případech může dojít k rozvoji žloutenky, krvácení do kůže i do zažívacího traktu, ke krvácení z nosu a případně také ke gynekologickému krvácení.

Jedinou účinnou a spolehlivou ochranou je očkování.

 

Termín lékařského vyšetření si můžete rezervovat zde.

Laboratorní vyšetření si můžete objednat zde.