Novinky / Stárnutí

Stárnutí

 

  • komplexní všeobecná prohlídka
  • komplexní laboratorní vyšetření
  • cílené genetické testy
  • komplexní genetické testy
  • mitochondriální haploskupina
  • haploskupina chromozomu Y
  • mitochondriální aktivita
  • preventivní uložení kmenových buněk
  • preventivní uložení zárodečných buněk (spermie, vajíčka)
  • terapie
  • buněčná terapie

 

Stárnutí organismu je přirozený proces. Lidské tělo je nastaveno pro určitou délku života. Při optimálních podmínkách se může člověk dožít velmi vysokého věku. Za maximální délku života je považován věk kolem 125 let. Takových případů však není příliš mnoho. Ve světě je trvale evidováno přibližně 80 lidí starších 110 let s výraznou převahou žen (8:1). Odchylka od průměrné délky života je označována jako dlouhověkost a obvykle jsou do této kategorie řazeni lidé starší 90 let. Český statistický úřad uvádí, že k roku 2014 žilo v České republice 51 000 osob starších 90 let.

Možnosti lidského těla dožít se vysokého věku jsou stále stejné. Se zvyšující se životní úrovní se však zvětšila pravděpodobnost, že se takového věku dožijeme. V této souvislosti se používá údaj označovaný jako střední délka života neboli naděje dožití, která udává, jakého průměrného věku je možné se dožít, pokud se nezmění stávající poměry ve vymírání. Nejvyšší hodnoty jsou zaznamenány v Japonsku (ženy 87 let), nejnižší naopak pocházejí z chudých zemí Afriky. V České republice mají ženy naději dožít se 81 let a muži 75,5 let. Za poslední století se tak u nás prodloužila délka života o několik desetiletí.

Na délku života má vliv velké množství faktorů. Uplatňuje se zde zejména životní styl zahrnující především stravovací návyky a míru fyzické aktivity, dále kvalita prostředí, ve kterém žijeme a v nemalé míře přispívají i ekonomické faktory a duševní zdraví. Délka života je však určena především genetickou výbavou jedince. Existují lidé s předpoklady k dlouhému životu, stejně jako jsou na světě i lidé, u kterých nelze předpokládat, že se dožijí příliš vysokého věku i při přízni ostatních podmínek.

Procesy vycházející z genetického naprogramování jedince působí na několika úrovních. Uplatňují se zejména geny účastnící se regulace buněčného cyklu, buněčného dělení a diferenciace, programovaného stárnutí ale taky kontrolních mechanizmů těchto procesů. Buněčná smrt je vlastně přirozený, kontrolovaný mechanizmus ochrany před hromaděním mutací DNA, které by mohly mít pro organizmus fatální následky. Rakovinové bujení není v podstatě nic jiného než, ztráta schopnosti této programované smrti, následkem čehož se buňka dál nekontrolovatelně dělí a diferencuje. Za biologické stárnutí jsou zodpovědné koncové části chromozomů označované jako telomery. S každým dělením buňky se tyto telomery zkracují. Čím jsou kratší, tím jsme biologicky starší. Po určitém počtu dělení jsou již telomery zkráceny natolik, že již další dělení není možné. Na koncích chromozomů se totiž nachází důležité geny a další dělení by je již narušilo. Délka telomer se u každého liší již při narození. V praxi to znamená, že naši dlouhověkost určují konce chromozomů. Na délku telomer má vliv také rizikové chování, tedy například kouření, obezita nebo nedostatek pohybu.

V souvislosti s dlouhověkostí již byla identifikována celá řada konkrétních genů, které různou a těžko stanovitelnou mírou ovlivňují délku života. Nejznámějším genem je v tomto případě gen APOE, jehož produkt je zapojen do metabolizmu lipidů. Některé jeho varianty jsou spojovány s větším rizikem kardiovaskulárních chorob a s rozvojem Alzheimerovy choroby. Významnou roli hrají geny kontrolující a regulující buněčný cyklus a dělení. Pozornost se v této kategorii genů zaměřuje mimo jiné na geny MORF4 a ATM. Důležité jsou rovněž geny, jako je gen Klotho či geny superoxiddismutázy, které pomáhají chránit organismus před volnými radikály. Podíl na dlouhověkosti může mít i genetická informace nacházející se v organelách zvaných mitochondrie, která je děděna výhradně od matky. Určitá varianta této genetické informace byla nalezena u Japonců dožívajících se vysokého věku.

Stárnutí není možné zastavit, lze se však vyvarovat některým vlivům, které jeho proces urychlují. Opatření spočívají především v prevenci závažných chorob objevujících se ve stáří. Vhodné je upravit jídelníček, aby energetický příjem výrazně nepřevyšoval energetický výdej. Strava by měla být vyvážená, bohatá na vlákninu, měla by zahrnovat dostatek zeleniny a ovoce a co nejméně tuků a cukrů. Každý člověk, který se chce dožít vysokého věku, by měl mít dostatek pohybových aktivit. Samozřejmostí je vyvarování se kouření a konzumaci alkoholu. Protože i stres má neblahé účinky na organismus, je rovněž důležité snažit se zajistit si duševní pohodu. Neméně důležité jsou rovněž preventivní prohlídky u lékaře.

 

Termín lékařského vyšetření si můžete rezervovat zde.

Laboratorní vyšetření si můžete objednat zde.


kontaktujte nás


Medicínské centrum Praha s.r.o.
Mezi Vodami 205/29
143 00 Praha 4
IČ: 25032119, DIČ: CZ25032119
č. ú.: 1966496379/0800

Tel.: +420 270 003 562
Fax: +420 225 152 036
info@mc-praha.cz


Recepce
Iva Vepřeková
Tel.: +420 270 003 562 / 564
iva.veprekova@mc-praha.cz

Sekretariát
Adéla Vojvodová
Tel.: +420 270 003 589
adela.vojvodova@mc-praha.cz

Hlavní sestra
Bc. Petra Jirků
petra.jirku@mc-praha.cz

Vedoucí lékař
MUDr. Radek Klubal
klubal@mc-praha.cz


kontaktní formulář







    Iva Vepřeková

    recepce


    +420 270 003 562
    +420 270 003 564
    +420 246 028 543
    iva.veprekova@mc-praha.cz


    Bc. Lucie Maiwaldová

    office manager




    Přihlásit se k odběru newsletteru

    Loading