Novinky / Vliv vitaminu D a dalších látek na střevní mikrobiom

Vliv vitaminu D a dalších látek na střevní mikrobiom

Téma vlivu stravy na střevní mikrobiom je poměrně populární a stále významné z hlediska zdraví. Příznivé střevní bakterie pomáhají formovat naši imunitu, zažívání, ovlivňují mozek a psychický stav, hladinu cukru v krvi, podíl tukové hmoty v organismu, stav kostní hmoty a řadu dalších. V níže uvedených řádcích se dozvíte základní informace o správné skladbě stravy a její vliv na střevní mikrobiom.

Patologické odchylky ve složení mikrobiomu jsou spojeny s řadou metabolických a zánětlivých nemocí (např. obezitou, zánětlivými nemoci střeva, syndromem dráždivého tračníku, steatózou jater, diabetem 1. a 2. typu, aterosklerózou, autizmem). Střevní mikrobiom je vysoce dynamický soubor bakterií, který se neustále obměňuje během různých stádií lidského vývoje. Mezi hlavní faktory ovlivňující mikrobiální kolonizaci a rozmanitost patří mimo stravu také věk, genetika, způsob porodu při narození, způsob výživy kojenců, léky (např. antibiotika), kouření, pohyb, zeměpisná poloha apod.

Strava má veliký podíl na složení střevního mikrobiomu, její variabilita a pestrost složení se zaměřením na vyváženou zdravou stravu má pozitivní účinky na příznivé bakterie střeva. Preklinické práce naznačují, že fytochemikálie pocházející z červeného vína a čaje a vitamin D mohou modulovat potenciálně prospěšné bakterie. Polyfenoly, jako jsou flavonoidy, fenolové kyseliny, stilbeny a lignany se vyskytují zejména v ovoci (zejména v červených plodech – bobule révy vinné, borůvek, brusinek, malin, ostružin, jeřábu, rybízu, jahod, apod.), zelenině, celozrnných obilovinách, čaji, kávě, kakau a koření (kurkuma, skořice, hřebíček, tymián apod.). Svým složením mají výrazný antioxidační, protizánětlivý, antikarcinogenní účinek na lidský organismus a potencionálně mohou podporovat růst prospěšných druhů bakterií svým probiotickým působením. V některých studiích konzumace polyfenolů z červeného vína zvýšila počet střevních Bifidobacterií a Lactobacillů u obézních jedinců, které korelovaly se zlepšením markerů metabolického syndromu, konkrétně krevního tlaku, hladiny glukózy v plazmě a lipidového profilu v plazmě. Polyfenoly také mohou podporovat produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), které hrají důležitou roli v metabolismu a zdraví střev (snižování pH, ochrana před patogeny, zvyšování vstřebávání některých minerálních látek, výživa buněk střeva, protektivní účinek před kolorektálním karcinomem apod.).

Součástí obsahu ovoce a zeleniny je také značné množství vlákniny (např. galaktooligosacharidy, inulin, fruktooligosacharidy apod.), která významně podporuje růst prospěšných kmenů bakterií a potlačuje rozvoj potenciálně škodlivých kmenů. Pozitivní efekt vykazují také arabinoxylany, které jsou zastoupeny v celozrnných obilovinách, zejména pšenici (nejvýznamnějším zdrojem jsou pšeničné otruby).  Arabinoxylany zvyšují biodiverzitu střevního mikrobiomu se zaměřením na bakterie Bifidobacterium a Lactobacillus. Vedle vlákniny a fytochemikálií jsou ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny a luštěniny, ořechy, semínka a rostlinné oleje také bohatým zdrojem vitaminů. Uvádí se, že některé vitaminy mohou pozitivně korelovat s příznivým složením střevního mikrobiomu, resp. zajišťovat růst a vývoj prospěšných bakterií a potlačovat rozvoj patogenních mikroorganismů ve střevech. Např. vitaminy skupiny B podporují bakteriální kolonizaci prospěšných mikroorganismů, složitými mechanismy snižují patogenitu nevhodných bakterií a působí jako kofaktor pro řadu biologických reakcí spojených s imunitní odpovědí hostitele. Stejně tak je pro střevní mikrobiom prospěný vitamin A, vitamin C, E a D.

Klinické studie zahrnující suplementaci vitaminem D ukazují pozitivní výsledky v  prevenci rozvoje chronických onemocnění, přičemž následné změny v mikrobiotě mohou být jedním z významných mechanismů. Jeho účinky mohou také eliminovat výskyt depresivních a úzkostných stavů. Některé studie ukázaly korelaci mezi zvýšeným obsahem mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA) ve střevech a příjmem vitaminu D. Tento vitamin má také imunomodulační vlastnosti, a proto může potenciálně ovlivnit mikrobiální kolonizaci střevního traktu. Své uplatnění najde také v léčbě řady zánětlivých střevních onemocnění. Hlavním zdrojem vitaminu D je sluneční záření (UVB), které působí na pokožku. Vhodnými potravinovými zdroji jsou játra (zejména tresčí), máslo, vejce, mléko, mléčné výrobky a houby.

Vyvážená a zdravá výživa tedy může příznivě ovlivňovat střevní mikrobiom a předcházet řadě nemocí. Negativní vliv na střevní mikrobiotu má nezdravá strava, zejména západního stylu (vysoce zpracované potraviny, potraviny bohaté na nasycené tuky, konzervační látky, barviva, umělá sladidla), která vede k výrazně nižšímu zastoupení a rozmanitosti příznivých kmenů bakterií. Naopak příznivý vliv má vhodně zvolená přirozená strava s důrazem na dostatečný příjem ovoce a zeleniny, celozrnných obilovin, luštěnin, mléka a mléčných výrobků.

V našem centru si můžete nechat otestovat střevní mikrobiom nebo poradit s jídelníčkem zaměřeným třeba právě na zdravá střeva.

Mgr. Kateřina Vokounová
nutriční specialista

 

Zdroje:

YANG, Q., et al., 2020. Role of Dietary Nutrients in the Modulation of Gut Microbiota: A Narrative Review. Nutrients. 12(2): 381. doi: 10.3390/nu12020381. Dostupné na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7071260/

NASH, V., et al., 2018. The effects of grape and red wine polyphenols on gut microbiota – A systematic review. Food Research International. 113: 277-287. doi: 10.1016/j.foodres.2018.07.019. Dostupné na: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30195522/

RYŠÁVKA, P., 2019. Mikrobiom a vybraná onemocnění. Pediatrie pro praxi. 20(3): 192-195. Dostupné na: https://www.solen.cz/artkey/ped-201903-0013_mikrobiom_a_vybrana_onemocneni.php

LERI, M. et al., 2020. Healthy Effects of Plant Polyphenols: Molecular Mechanisms. International Journal od Molecular Science. 21(4): 1250. doi: 10.3390/ijms21041250. Dostupné na:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7072974/

JAMES, S. et al., 2020. Gut Microbial Metabolites and Biochemical Pathways Involved in Irritable Bowel Syndrome: Effects of Diet and Nutrition on the Microbiome. The Journal of Nutrition. 150(5): 1012–1021. doi: 10.1093/jn/nxz302. Dostupné na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7198292/

HUGHES. R., et al., 2020. A Review of the Role of the Gut Microbiome in Personalized Sports Nutrition. Frontiers in Nutrition. 2019; 6: 191. doi: 10.3389/fnut.2019.00191. Dostupné na:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6966970/

cherries-5360265_640.jpg

kontaktujte nás


Medicínské centrum Praha s.r.o.
Mezi Vodami 205/29
143 00 Praha 4
IČ: 25032119, DIČ: CZ25032119
č. ú.: 1966496379/0800

Tel.: +420 270 003 562
Fax: +420 225 152 036
info@mc-praha.cz


Recepce
Iva Vepřeková
Tel.: +420 270 003 562 / 564
iva.veprekova@mc-praha.cz

Sekretariát
Adéla Vojvodová
Tel.: +420 270 003 589
adela.vojvodova@mc-praha.cz

Hlavní sestra
Bc. Petra Jirků
petra.jirku@mc-praha.cz

Vedoucí lékař
MUDr. Radek Klubal
klubal@mc-praha.cz


kontaktní formulář







    Iva Vepřeková

    recepce


    +420 270 003 562
    +420 270 003 564
    +420 246 028 543
    iva.veprekova@mc-praha.cz


    Bc. Lucie Maiwaldová

    office manager




    Přihlásit se k odběru newsletteru

    Loading