Cukrovka 1. typu (C1T) je choroba způsobená autoimunitním zánětem, kdy tělo útočí na Langerhansovy ostrůvky slinivky břišní produkující inzulin. Ten slouží pro životně důležitý transport glukózy z krve do buněk. Jakmile jsou ostrůvky slinivky břišní imunitním systémem zničeny, pacient se stává zcela závislým na podávání inzulinu. O kmenových buňkách je známo, že mají široký terapeutický potenciál. U C1T, způsobené ztrátou určitého typu buněk, se buněčná terapie jeví jako velmi vhodná léčebná strategie. V tomto případě však zatím čeká na své širší využití.

Jednou z možností léčby C1T je transplantace slinivky břišní od vhodného dárce, která vede k obnově tvorby inzulinu. Jde však o finančně náročnou záležitost prováděnou na vysoce specializovaných pracovištích, která pro pacienta obnáší dosti vysokou míru zátěže a rizika. Oproti tomu by léčba C1T kmenovými buňkami mohla být méně komplikovaná a šířeji dostupná, mimo jiné z důvodu nižší finanční náročnosti a využitelnosti laboratorně množených buněk.

V posledních letech proběhla řada klinických studií, které testovaly potenciální využití lidských pluripotentních kmenových buněk v léčbě C1T. Tyto buňky jsou schopné diferencovat se na různé buněčné typy dle prostředí, do kterého jsou implantovány. Nejprve se testovala kapslová implantace pluripotentních kmenových buněk do slinivky břišní. Kapsle však bránila vylučování inzulinu z implantátu. Ve druhé studii, která stále probíhá, vědci implantovali do slinivky kmenové buňky na propustnějším nosiči. Dle předběžných výsledků jsou buňky schopny vylučovat inzulin a jiné léčivé působky do okolí a cévy ze slinivky břišní pronikají do implantátu. Prorůstání cévní vaskulaturou je nutné pro přežití kmenových buněk. Zatím nebyla zvýšená produkce inzulinu v krevním oběhu zaznamenána, výsledky však nejsou finální.

Jedním z problémů, na které výzkumníci při použití pluripotentních buněk v léčbě C1T narážejí, jsou individuální rozdíly v diferenciaci buněk. Některým pacientům se tvoří více buněk produkujících inzulin a jiným méně. Proto se jeví vhodnější aplikovat pacientům rovnou diferencované, inzulin produkující beta buňky. To potvrzuje studie započatá v roce 2021. Její předběžné výsledky jsou slibné a ukazují, že tato forma buněčné terapie zlepšila stav pacientů s C1T.

Mgr. Lenka Gmiterková

12.7.2023

Zdroj:

Hogrebe NJ, Ishahak M, Millman JR (2023): Developments in stem cell-derived islet replacement therapy for treating type 1 diabetes. Cell Stem Cell, 5, 530-548.