Klinická deprese je deprese trvající většinu dne po dobu alespoň dvou týdnů. Tato porucha je překvapivě běžná, trpí jí odhadem 350 milionů lidí a někdy v průběhu života jí trpěl jeden člověk z pěti. 85 % postiženým se deprese během deseti let vrátí. Většina pacientů má sebevražedné myšlenky a téměř pětina i sebevraždu spáchá. Dnes už víme, že deprese není čistě psychické onemocnění, ale souvisí i s fyziologickými změnami v mozku ale i s celkovým zdravotním stavem.

Většina současných léků, které jsou zaměřeny přímo na léčbu mozku, nejsou účinné pro všechny pacienty. Studie celých lidských genomů zjistili v případě deprese 37 až 48% dědičnost. Dědičné faktory, ale nemohou vysvětlit zvýšení počtu lidí trpících depresemi v posledních desetiletích. Na rozvinutí vrozených genetických predispozic se musí podílet i faktory prostředí, jako stres nebo změna stravy.

Mnohé recentní studie ukázaly, že deprese je spojená s našimi střevy. U savců mají střeva částečně nezávislou nervovou soustavu. Někdy se mluví o mozku střev. Důležitou součástí tohoto mozku nejsou ale jen lidské nervy, ale i střevní mikroflóra, která různými způsoby interaguje se svým hostitelem. Nervový systém střeva a střeva obývající mikroorganismy dohromady tvoří jeden funkční celek. Tento systém komunikuje s mozkem po takzvané ose střeva-mozek, někdy je též nazývána osa mikrobita-střeva-mozek. Tato komunikace probíhá prostřednictví nervové soustavy, hormonů a imunitního systému. Nejdynamičtější částí tohoto systému jsou společenstva mikroorganismů. Proto se testuje, zda může regulace mikrobioty pomoci s léčbou deprese.

Spojení mikrobioty a deprese bylo dokázáno v řadě studií. Lidští pacienti trpící depresí i depresivní laboratorní zvířata mají obecně chudší mikrobiální společenstva než jejich zdravé protějšky. Transplantace mikrobiálních komunit od depresivních pacientů vede k rozvoji deprese u laboratorních zvířat. Další studie prokázaly zvýšené riziko depresí a dalších mentálních poruch u pacientů, jejichž mikrobiota byla narušena antibiotiky, chronickým stresem nebo špatnou stravou. Naopak obnova přirozené mikrobioty pomocí probiotik, prebiotik, zdravé stravy nebo transplantace fekální hmoty od zdravého dárce vedla ve více studiích ke zlepšení kognitivních schopností a zlepšení depresí. V případě probiotik, živých mikrobiálních kultur s léčivými účinky, byl nově navržen termín psychobiotika. Psychobiotika jsou probiotika zlepšující psychologický stav pacienta, jde hlavně o bakterie produkující mléčnou kyselinu, některé laktobacily a bifidobakterie. Nové studie také ukazují, že i efekty tradičních antidepresiv jsou alespoň částečně zprostředkovány přes střevní mikroflóru. Některá antidepresiva například inhibují růst patogenních bakterií ve střevech.

Pohled na depresi jako komplexní zdravotní problém týkající se celého těla nabízí i nové možnosti léčby. Negativní příznaky deprese i obranu před rozvojem deprese lze ovlivnit regulací složení mikrobioty. To je dobrá zpráva, protože složením mikrobioty lze příznivě ovlivnit mimo jiné i zdravou stravou a cvičením.

Zdroj: Liang S. et al. (2018). Recognizing depression from the microbiota-gut-brain axis. International Journal of Molecular Sciences 19: 1592, doi:10.3390.