Sportovní výkonnost závisí na mnoha faktorech, z nichž část má genetický původ. Geny se podílí z 20–80 % na individuálních rozdílech, a to především ve využití kyslíku, srdeční výkonnosti nebo ve složení svalových vláken.

Kosterní sval je tvořen dlouhými svalovými vlákny. Každé svalové vlákno obsahuje myofibrily, které se skládají z filament. Existují dva typy filament: aktin (tenké) a myosin (tlusté).

Pod mikroskopem můžeme na svalech pozorovat žíhání, které je způsobeno pravidelným střídáním aktinu a myosinu v myofibrilách.

Jejich vzájemná interakce umožňuje svalový stah neboli kontrakci. Vlákna aktinu jsou udržována ve stabilní formě pomocí aktininu 2 (gen ACTN2) nebo 3 (gen ACTN3).

Rozlišují se svaly pomalé (konající statickou práci, méně výkonné, méně unavitelné − např. posturální svaly) a rychlé (umožňují rychlý, intenzivní, ale krátkodobý výkon – např. svaly paže).

ACTN3 je součástí zejména rychlých svalů (výbušnost, sprint), zatímco ACTN2 svalů pomalých (vytrvalost).

Jediná jednonukleotidová změna může vypnout gen ACTN3.Tento stav nezpůsobuje žádnou nemoc, roli v svalové kontrakci přebírá ACTN2.

 

Další podrobnosti naleznete na webových stránkách www.qgen.cz

Termín lékařského vyšetření si můžete rezervovat zde.

Laboratorní vyšetření si můžete objednat zde.